Dear diary...
2. may 2012 at 20:19 | Bára
ahoj lidi celou dobu přemýšlím jak tady s tím co nejmíň bolestně seknout. pochopte, blog není co bejval. lidi sem nechodí a je to v podstatě jen doména tak proč na tom tak lpět.. končím tady s tím. nebaví mě to a stejně sem není co dávat. svoje pocity nikomu říkat nebudu, jako vždycky, a vás to stejnak nezajímá - máte svý vlastní věci. obrázky máme na tumblru, fotky tady už dávno nemají co dělat, lidi bezmyšlenkovitě kopírujou a nic.. co tady? nic. já tady už dávno nemám co dělat. jen mi vždycky trvá tisíc let než si něco přiznám, vždycky kolem toho tak kroužím, ale nic si nepřiznám. nesmažu ho, třeba se budu někdy chtít hrabat v archivu a vy možná taky (naivní). to je jedno, prostě jsem se chtěla nějak rozloučit.. takže díky a čau někde jinde.
na praythinkwish taky končím - i když tam ani není co.
F I N
9. april 2012 at 20:11 | Bára
Právě jsem snědla kupu bramborovýho salátu a kinder tyčinku. Za chvíli ze mě bude chodící sulc.
Sestrička mi koupila jen tak pro radost Born to die od mé nejmilovanější Lany Del Rey. Brilantní texty. Další album do top ten. Musíte si ho pořídit, uvidíte, že vám bude life připadat lepší.
Byla jsem celej den s klukem, kterýho asi miluju. Byl to fakt jeden z nejlepších dní za celej život. Řešíme ted' spolu 'velký' věci. Ale při mým štěstí se opustíme, jako vždycky.
Na Rock for People asi budou Refused. Oznámili H2O a I Killed The Prom Queen, což znamená že uvidím Jonu živě. Woohoo!
18. march 2012 at 20:12 | Bára
Nazdar.
Měla jsem napsat o jarních prázdninách co mi dneska oficiálně končí, ale vždycky se mi to nějak vykouřilo z hlavy..
Stejně ani nevim co, můj život je ted' trochu divnej.
V tuhle chvíli jsem zase na intru. Připadá mi, jako bych tu byla první den (to asi bude tím týdnem doma) protože jsem tady sama a je mi děsná zima. Doma jsem se cítila jakobych tam chtěla zůstat už navždycky. Nemusela jsem nic dělat, ne že jsem nedělala, ale prostě jen pro ten pocit chápete? Chci zpátky. Hlavně když je tohleto jaro nebo co. Ani netušíte jak krásně tam u nás je. Kupodivu jsem to ocenila až tento týden. Možná proto, že jsem odjížděla.
Se sestrou jsme se ponořily do fenoménu Star Wars. Už jsme u čtvrtého dílu.
Stáhla jsem si Skins, ale bylo to anglicky bez titulků. Jako machr jsem si říkala, že to skouknu v rámci cvičení angličtiny. Naivní. Smazáno.
Opírám se ted' hodně o víru. Ani nevím jak to napsat, aby jste to trochu polopaticky pochopili. Vlastně ani nevím, jak to říct sobě abych to pochopila. No, je to složitý, takže to nebudu pitvat, jen bych chtěla taky napsat svůj Bible belt.
Zase jedem na Rock for People. Mezigalakticky se těším !!
A ponořila jsem se taky do tumblrování, koupila si zrcadlovku, Wasting Light od Foo Fighters a Nothing Personal od All Time Low, ostříhala si vlasy a chystám si je podbarvit peroxidem jako Williams zamlada, a chci si zrušit fejsbůk a chci nepsat na tenhle blog. Je tady toho už moc co nejsem. Je sice skvěle vidět, jak se měním, ale je toho až moc. Nesouvislé a nesouvislé. Je tu moc sraček.
Mohla bych třeba začít znova což zní spíš jako marketingovej tah než pravda
Mám strašně ráda hudbu.
2. march 2012 at 23:57 | Bára
26. january 2012 at 15:27 | Bára
Bonjour!
už jsem víceméně mentálně v pořádku (což není tak úplně pravda) a těším se pevnému zdraví.
Ted' jsem byla s Ní na náměstí. Jen tak, místo školy. Včera jsem se jen tak zvedla a šla si ostříhat vlasy po ramena. Cítím se trochu uvolněnější. Koupily jsem si modrou barvu na vlasy. Zrovna jsem si to nabarvila a .. je to černý. No, nevadí. Peroxid, kterej jdeme koupit ve čtyři snad pomůže. Vysrala jsem se teda na odpoledko a jsem na intru s hudbou pořádně nahlas. At' se sousedky třeba poserou ! A mám na dvě hodiny klid od spolubydlící. Popíjím totálně ledovou colu a jím chipsy.
Občas vám věci musej bejt naprosto jedno. Trochu spontánity nikomu ještě neuškodilo. Teda doufám.
A jo, budu se s ní bavit, i když je tak trochu mrcha. Kdo není. Víte, jo, ono to dost bolí. Ona je má jediná kamarádka tady. ne, ještě 1 a co mám jako dělat? Zahrabat se do dek a dělat že neexistujou? Jediná cesta jak se s ním začít víc stýkat je přes ni. TAK JO!
Víte, ten život někdy není tak hroznej.
24. january 2012 at 19:18 | Bára
Strašně moc bych chtěla jít na koncert jakýkoliv svý oblíbený kapely.
Strašně moc bych si chtěla ostříhat vlasy, ale pořád pochybuju.
Strašně moc bych se chtěla bavit a mít kamarády.
Strašně moc chci žít jak chci.
Strašně moc chci žít.
Chci kouřit.
Jo chci.
A nikdo mi to nevymluví. Nechci být ta pubina co si připadá s cigárem jako velká holka. Prostě mě to uklidňuje. Nesmím to dělat abych jim nepřišla špatná? Abych vám nepřišla špatná?
Když se cejtím v prdeli, nikdo nepřijde. Když se cejtim fajn, tak.. Blbost. Nikdy se necejtim fajn. Moje pravý já se jim nelíbí. Nevim kdo mám být abych se jim líbila. Aby se semnou někdo bavil.
Jsem absolutní ubožák.
On i ona mě už mají naprosto v .. Jen mě využívá když něco potřebuje, když nemá někoho kdo by s ní někam šel. Jasně, řekni mi, že se spolu nebavíte což mi zvedne náladu. A pak mu předemnou napiš jestli nepůjdete ven a on jakoby zázrakem odpoví úplně s nadšením. Jasně, vyprávěj mi o tom. KLIDNĚ SE S NÍM VYCHRÁPEJ A PAK MI TO POPIŠ.
Zabijte mě abych nemusela nic cítit.
Pořád se nudit, sedět a nic nedělat, jen předstírat. Nenávidim to tady.
The Doors a The Used snad pomůžou.
10. january 2012 at 19:16 | Bára
Cítím se být jaksi prázdná.
Znáte ten pocit, jako že jste totálně k ničemu a nikdy si nenajdete tu bájnou spřízněnou duši, beztak jo, ten mám. Ted', pořád.
Chtěla bych mít místo, kde bych se mohla dělit s vámi o nejniternější věci, ale bylo to naprosto tajný, jako můj úplně osobní deník pro vaše oči, abyste to mohli cejtit se mnou a poradit mi a tak.. Tenhle blog to teda rozhodně není.
Ale napíšu to, už jen abych to ze sebe vyndala (mám to už i v pravým deníku, ale je to jako bych to měla pořád v hlavě.) Jo našla jsem si tu kamarádku. A kluka co se mi moc líbí, je to přesně můj typ blabla. Hádejte co. No jasně, když jsem jí to řekla, začla mu psát a jakýmkoliv způsobem se vlísávat do přízně. No jasně, píšou si spolu do půl čtvrté ráno a jo, chodí spolu ven. Ted' zrovna spolu nakupujou protože on vůbec neví co má na sebe dát (nevim jak se dělá ironickej smajlík)
Nemůžu je nesnášet, protože ona je super, a je to jeden z těch dvou lidí co tu za něco stojí. Nechci o ni přijít, i když ji momentálně tak strašně nesnáším. A on? Nemůžu, protože nevím kdo je, natož abych ho mohla nemít ráda. A navíc kdybyste ho viděli..vypadá jako ta laboratorní myška. Ale ubíjí mě to. Ani si nedovede představit jak moc. A pořád se blbě usmívat a dělat, že mi to nevadí a radit jí co mu má napsat a číst si ty jejich šíleně dlouhý konverzace.. A poslouchat jak je skvělej a úžasně hraje na klavír.
A ještě ke všemu mi tu nejde wifina, takže jsem vytočená ještě víc.
Mimochodem, Danger Days: The True Lives Of The Fabulous Killjoys se zařadilo mezi pět nejlepších alb mé historie.
Děsně jsem si oblíbila soundcloud.
A nechápu proč si pořád nemůžu najít čas na hudbu. Vždycky si někam napíšu název a pak to nacházím a nic s tím nedělám.. A je to hezkej důvod k úsměvu tyhlety malý poznámky.
25. december 2011 at 22:21 | Bára
''this is not a test. this city's empty. so start to panic. take the cure. reverse the sickness. take the cure. these kids are dressed to kill. reverse the sickness. they'll burn this empire down. this is not a test. this is how it ends. taking in this sin. ending with this trend. this is not a test. this is not a test. this is how it ends. taking in this sin. ending with this trend. this is not a test. the thrill that entertains the adults and kills the kids. this pill that takes us under. we stand with our mouths open!''
-- dobrá píseň.
Myslela jsem, že tohle budou hrozný Vánoce když máma chytla opět tradiční vánoční protivnej amok.
Nakonec všecko dopadlo dobře. Mše byla zvláštní, nějak jsem to tam ani nevnímala..
Dostala jsem notebook takže s váma budu i přes týden(máte radost? :), Danger Days(!!), vymodlenej diář, kosmetiku a průvodce Harrym Potterem, což je knížečka 5x5 cm, je skvělá taková jako sběratelská edice.
Mít Singles box set, tak vyskočím z okna radostí. Život by byl kompletní.
Cítím se přejedená, přepitá hektolitry kofoly druhej den! a po pohádkách superduper uvolněná a šťastná. Hlavně po té s Tomáškem Klusem. ňuňuň
A co vy? share with me
22. december 2011 at 17:17 | Bára
Vůbec nevím co bych měla psát. Jsou Vánoce, udělala jsem si radost koupí Danger Days protože Tomášek Klus jim shořel a je mi fajn. Co vy?
27. november 2011 at 20:08 | Bára
current thoughts:
- poslouchám úvodní melodii Harryho Pottera v dubstepu.
- těším se do školy. Nebo spíš na intr.
- ted' jsem zjistila, že Skrillex je Sonny z FFTL. Já je milovala někdy v roce 2008 a ted' si říkám, koho mi ten chlápek připomíná. Shame on me !
- noisettes - sister rosetta
18. november 2011 at 20:56 | Bára
Ahoj !
Tento týden je flegmaticky fajn. Pořád mám problémy s vlakem, školou, novýma i starýma spolužákama. Bože, ale je to fajn.
Stará nová píseň od Paramore je skvělá. Nejdřív se mi nelíbila, je moc mainstreamová.. Ted' skvělá !
Na gůglu jste si mohli všimnout výročí Louise Daguerra. Velmi diskutovaný chlapík posledních pár hodin Teorie a vývoje fotografie. Máme na to učitele Marka Malůška. Najděte si ho (na gůglu) je to ''velmi'' slavný fotograf.
Dnes jsem zkoušela experimentovat s dlouhým časem. Je to supr, zábava.
Můj obrázek z dneška bude viset na chodbě.
Miluju youmeatsix! Sinners Never Sleep je moje nové must-have.
Life!
4. november 2011 at 17:49 | Bára
Bonjour
jo, je to tady. Už jsem to nevydržela. Gabriel měl pravdu
Sestra je ve Francii, tudíž jsem doma sama a nudím se.
Stáhla jsem si Detaily od fiXy (legálně!) a jsem št'astná.
Škola je v pohodě. Středu jsem strávila na intru s ďáblem v břiše. Máme trochu víc písemek a zkoušení, ale všichni mě neustále utvrzujou v tom, že to není momentální stav, ale normálka. Už přeci nejsem na základce (vole, tahle věta mě tak nehorázně sere!)
Struktury jsou to nejnudnější téma na focení, faktžejo.
Au revoir
25. october 2011 at 18:01 | Bára
Ahoj.
Nebudu vám tu vykládat žádný novinky ani jak skvělej nebo zlej je ted' můj život. Můj život je ted' střední škola.
Jo, zaměřuju se jen a jen na ni a blog konkrétně tento se mi vážně vést nechce. Neříkám, že to tu ruším, jen mě to nebaví. Není sem co dávat a už vůbec pro koho. Jen si říkejte, že blog si máš dělat pro sebe, ale když ho nikdo nečte a neříká vám svůj názor nebo ho čte někdo, koho znáte a nechcete jeho názor, tak proč ho dělat ?
K Vánocům budu mít notebook, takže sem možná občas něco dám.
Nechápu, co jsem si to nalhávala a hlavně vám, že sem dám něco zajímavého nebo snad fotky. Naivko !
Úplně upřímně, na vašich blozích jsem nebyla dva měsíce. Nezlobte se.
Navštívila jsem je tento týden, většina má pořád co říct. Dobře.
Změnila jsem se a změnil se celý svět kolem mě, můj svět. A nevím, jestli chci aby do něj patřila tahle část mého já.
Vyvíjím se vy beztak taky a tady to stagnuje. Pořád stejné a jiné. Mrtvé
Ani ta pitomá přezdívka mi už vůbec nic neříká. Schovávat se za nickem co znamenal tolik bolesti !
Možná někdy něco.
PS: Vaše blogy budu navštěvovat pořád. Nenechám vás na pokoji protože vás mám ráda, jen si nemyslete :)
29. september 2011 at 22:07 | Cherriele
dnešní den má tři velký události.
#1 = brand new eyes 2nd anniversary.
Jedno z nejlepších alb co jsem kdy slyšela.
All the songs,
all the videos,
all the pictures,
all the smiles,
all the tears,
Brand New Eyes
make everyone happy.
#2 = Josh Farro's 24 (?) birthday.
Hodně mě zklamal, ale pořád ho mám vcelku ''ráda''. Nedá se upřít to, že je skvělý talentovaný muzikant a textař.
#3 = byla jsem se kouknout na základce.
Je to tam jiný a stejný. Jsem ráda, že tam už nejsem.
Zítra nebo kdy přidám něco delšího a plánuju spoustu fotek.
Moje 'soon' berte jako Hayleyino 'soon'.
Jo, a byl by někdo ochotný pomoct mi s nastavením designu tumblru?
22. september 2011 at 15:33 | Cherriele
Právě mám bitmapovou grafiku = kurevská nuda.
A co vy?
9. september 2011 at 20:20 | Cherriele
Song od Avril Lavigne. Líbí se mi i ten klip. Dost to připomíná její starý album Let Go! Konečně.
Řekla jsem si, že ty připitomělý pozdravy vypustím.
Slíbila jsem vám článek. Chtěla jsem ho napsat už v neděli než jsem odjela, ale nebyl čas.
Napíšu samozřejmě stádově o nové střední..
Přijela jsem okolo sedmé na intr. V pokoji už byla jedna holka, já totálně vyklepaná. Mrzelo mě, že tam se mnou byla máma tak deset minut. Byla jsem úplně vyplašená, vůbec jsem nevěděla co dělat.. Ještěže máme tak skvělou vychovatelku, která si mě nejspíš taky hned oblíbila, ale to je na dlouho :D
Třídnický práce. Nervozita a tak.. Byla jsem vděčná jako nikdy, že jedu domů.
Spolubydlící mě vystěhovala kvůli kámoškám z přípravky. Ted' jsem na pokoji s dvěma holkama. Jsou fajn. Chodíme spolu do jedné třídy, sice nejsou můj obor, nevadí !
Ve třídě/škole máme ty správný alternativní existence.
Podle středečních pěti hodin v kuse ve fotografickým ateliéru jsem sice usoudila, že na to nejspíš nemám, ale nehodlám to vzdát tak brzo ! Cítím se tak trochu jako na svým místě, jako bych konečně dělala něco, co jsem vždycky chtěla. Co jsem třeba já i bez zrcadlovky !
Dnes jsme byli pět hodin v ateliérech (tam se kreslí) a dělali uvolňovací kresby. Podle učitelky jsem měla já a kámoška nejpovedenější ! Konečně se mi splnilo to, že budu ukazovat své práce a někdo je bude hodnotit. Ne kritizovat, jen mi navrhovat jak bych to mohla udělat, co je hezké, konzultuje. Kdoví třeba mě to začně časem srát. Vždycky jsem něco takového chtěla. Berou nás jako umělce. A není to ten porchní slova smysl, jako že si něco nakreslím a hned ze mě je bůhvíco. Musíte to cítít ! A já to cítím.
Mělo to být o střední a já se tu zase babrám v pocitech. Oujé, asi už ano.
Víte, že Paramore vydali novou skladbu Renegade ? Nádhera. Je to vážně největší kapela ve vesmíru. A prodloužili In the Mourning.
6. september 2011 at 18:53 | Cherriele
O weekendu sem něco napíšu. Napsala bych ted', ale tyhle pc jsou něco šílenýho.
Mám vás ráda a chybíte mi. Fakt moc !
26. august 2011 at 18:43 | Cherriele
Aby nedošlo k nedorozumění.. na tom novým blogu se nehodlám v nejbližší době usadit. Prostě, až tu mooc dlouho nic nebude anebo mě to tu už vážně začne srát, víte kde jsem.
Tak :)
22. august 2011 at 22:55 | Cherriele
Jsem zde s přiznáním.
Jdu vám nabídnout adresu na můj druhý blog. Jsou na něm dva články, poslední z ledna.
Ani nevím proč byste měli na onen blog chodit, jen prostě chci abyste o něm věděli.
Založila jsem ho coby katarzi, kterou mi přinesl asi na dvě hodiny. Dneska jsem na něm byla po dlouhé době a opět se ten feeling objevil. Je tak krásný a čistý.. asi jako vaše pětileté já.
A to není sarkasmus !
Zatoužila jsem být tam navždy, odhodit minulost se smazáním tohohle doupěte chaosu a smutků z nejhorších a zároveň nejlepších let. I ted' mě to tam táhne, takže až tu během dlouhé doby nic nebude, víte kde jsem.
Chystám si dlouhý přemýšlivý článek po dost dlouhé době (jak jinak, o mě)
a fotky z dovolené a tak různě.
13. august 2011 at 20:53 | Cherriele
Nazdárek !
infantilní oslovení, vím. Jsem zpátky jak jste si nejspíš stihli všimnout. Notebook jsem neměla.
Dovolená byla.. dobrá zkušenost. Nedá se říct, že byla dobrá nebo špatná.
Byla jsem s rodinou v čr, zahraniční dovolenou mám po Itálii vyčerpanou na příštích deset let.
Jedili jsme po lesích, byli jsme na rozhledně, vyzkoušeli snad všechny restaurace v okrese, otcové se během tří dní stihli dohádat tak, že se zmlátili a můj odjel pryč, projeli se na děravé lodičce, krmili kačenky, moc se smáli a fotili spoustu skvělých fotek (pár jich sem dám, aby se neřeklo:)
Spousta inspirace !
Do konce prázdnin budu mít zrcadlovku, potřebuju ji totiž do školy. Těším se jako dítě na Vánoce. uuuugh !
Dneska byla u nás ve vesnici taková akce. Máme ji hned za barákem, takže místo aby jsme si koupily vstupenku, šlo se přes pole. Došla jsem se sestrou na kopec a během dvou minut začal šílenej slejvák. Utíkaly jsem teda ten kilometr domů polem plným obilí a bláta. Než jsme doběhly domů, byly jsme zmoklý jak nikdy a fot'áček co se krčil v sestřiným rukávu utrpěl menší potopu. Už je v pořádku.
Děkuju za přání pěkné dovolené a za nechání a přidání do seznamu oblíbených od
Adelaine M. Gabriela
